Knihy

Petr sedí nahým zadkem v heřmánkovém čaji a sní o divokém sexu. Marek plánuje sebevraždu. Adam chce svatbu a možná i dítě.

Průměrný český muž se dožívá sedmdesáti šesti let, což znamená, že jste-li muž a je-li vám čtyřicet, jste ve druhé polovině svého života. V té horší polovině. Dostavuje se úzkost z času, který vám zbývá, z toho, kým jste se stali, i z toho, kým už nikdy nebudete. Cítíte, že šance na změnu života jsou minimální, a začínáte si uvědomovat jeho konečnost. A pokud máte navíc pocit, že jste v té první půlce něco zanedbali, něco nestihli nebo si ji dostatečně neužili, je právě teď poslední možnost to napravit.

Tři kamarádi a bývalí spolužáci se chystají na víkendovou pařbu v Londýně, kde chtějí oslavit své čtyřicátiny. Chlast, sex, jídlo, fotbal a kecy o všem a o ničem. To všechno proto, aby odehnali společnou úzkost z toho, že se jejich životy právě lámou do té horší poloviny. A to je ještě ta nejoptimističtější předpověď. Během nadcházejícího víkendu se však v jejich životech změní víc než jen jejich věk.

Líbající se muži nebo dívky vedoucí se za ruce jsou dnes výjevy asi stejně pohoršlivé, jako když někdo nosí do sandálů ponožky. A to je dobře. Spisovatelé pak totiž nemusejí aktivisticky dokazovat, že gayové a lesby jsou „stejní lidé jako ostatní“, nebo naopak ostentativně vystavovat své nejrůznější úchylky. Důvodem k příběhu už zkrátka nemusí být fakt, že homosexuálové „jsou“. A právě to si velmi dobře uvědomuje Jan Folný ve sbírce povídek Buzíčci. Už sám název jako by naznačoval autorův postoj k jejich „hrdinům“, balancující mezi ironií a soucitem. Frustrovaný otec od rodiny setkávající se v gay baru s vietnamským mladíkem, slavný zpěvák, který nepřijede na třídní sraz, zamilovaný ligový fotbalista, starý muž chystající se do domova důchodců a řada dalších postav zde defiluje ve vzájemně provázaných příbězích. Folný přitom dokáže přesvědčivě střídat žánry a styly vyprávění, a jasně tak dokazuje, že toto téma konečně i u nás vykročilo z ghetta, aby se stalo literaturou.